MÁTA PEPRNÁ – Mentha piperita

Máta je bylina, která neodmyslitelně patří k létu. Nejen ve formě lahodného Mojita :), ale hlavně jako skvělý studený osvěžující nápoj, který příjemně chladí v ústech a osvěžuje dech.

Všechny druhy máty slouží jako tonikum a prostředek proti křečím. Mají antiseptické a anestetické účinky. Slabší nálev působí jako sedativum, silnější má povzbuzující a tonizující účinky.

Je vhodný při všech žaludečních potížích, nevolnosti, zvracení, problémech se žlučníkem. Podává se při vysokém krevním tlaku, páchnoucím dechu, hysterii, chřipce, migréně, psychické únavě, nervových poruchách a tišení kašle. Zlepšuje střevní peristaltiku a nadýmání.

Její rodové jméno „Mentha“ je odvozeno z latinského mente = myšlení. Máta stimuluje činnost mozku. Má regenerační účinky a slouží k obnově sil.

Velmi často a ráda ji používám ve formě éterického oleje jako součást osvěžujícího masážního oleje. V kosmetice jako obličejový olej, který ochlazuje a zároveň stahuje a dezinfikuje aknózní pleť. Léto bez sprchového oleje z máty si ani nedokážu představit. Skvěle zchladí a osvěží.

Mátu můžete  kombinovat s několika jinými bylinami:

máta + jablečník výborně nastartují vaše trávení a osvěží                                                                           (zde 2díly máty, 1/2dílu jablečníku – svěže hořká chuť)

máta + zelený čaj povzbudí vaši mysl a zbaví vás únavy

máta + meduňka vás naopak zklidní a ukolébá

máta + rozmarýna stimuluje činnost mozku při studiu

 

 

 

 

LIBEČEK LÉKAŘSKÝ – Levisticum officinale

Používáte ho hlavně jako koření nebo k bramborám či jiným pochutinám… ale on je naprosto skvělý i jako léčivka.

Jeho léčivé účinky hojně využívali ve středověku, kdy byl součástí klášterních zahrad. Mniši z něj vyráběli tinkturu proti uštknutí hadem. Listy libečku vkládaly do bot, aby občerstvili unaveného poutníka.
Sladké likéry ochucené libečkem, vratičem a andělikou se podávali jako osvěžující a posilující nápoj.
Kořen se používá k léčení koliky, zažívacích poruch a nadýmání. Je dobrým diuretikem, avšak silice dráždí ledviny. Má tišící a antibakteriální účinky. Je skvělým prostředkem při revmatismu a dně, neboť má schopnost vylučovat z těla soli. Užívá se při zánětu močových cest, při otocích ke zvýšenému vylučování tekutin a pro povzbuzení vylučování žluče. Má povzbuzující účinky a pomáhá z organismu odstranit toxické látky. Chladný nálev je vhodný jako kloktadlo.
Trpíte-li na plísňové onemocnění nohou, použijte do nožní koupele odvar z libečku.
Libeček přidaný do koupele zachová osoby fyzicky čisté a osvěžené, proto se používal v očistné lázni před každým rituálem.

SEDMIKRÁSKA OBECNÁ – Bellis perenis

Je jednou z našich nejběžnějších bylin a můžeme ji užívat vnitřně i zevně bez jakéhokoli rizika.
Nálev ze sedmikrásky se používá při zánětech očí, k očním koupelím. Na pohmožděniny se přikládá obklad z rozdrcených listů. Odvar je vhodný při bolestivé a silné menstruaci kdy jej popíjíte 3x denně do úlevy. Zevní použití odvaru ve formě obkladu je vhodné při kožních nemocech (ekzémech). Sedmikrásková mast je vhodná na ztuhlý krk či lumbago (houser). Krém ze sedmikrásky osvěžuje matnou a unavenou pokožku.
Sedmikráska se pojí s čistotou, nevinností a věrnou láskou a je zasvěcena bohyním Venuši, Afroditě a Freye. Keltové ji uctívali jako symbol světla a jako rostlinu boha slunce a světla Belena.
V severské tradici byly sedmikrásky zasvěcené bohyni Freyje a při rituálech na její oslavu byly součástí kadidla, sypaly se po obvodu magického kruhu, zdobil se jimi oltář a věnčily také hlavu kněžek, vzývajících tuto bohyni.

Typ:

Odvar ze sedmikrásky
60 g květů a listů
1/2 l vody
Nechte 2 minuty vařit a odstavte. Po 10 minutách sceďte.

ANÝZ VONNÝ – Pimpinella anisum

 
Do Evropy přivezli anýz Římané. Traduje se o něm, že působí jako afrodiziakum. Jako koření se přidával do svatebního koláče. Gaius Plinius starší ve své „Encyklopedii věd“ píše, že anýz dává dechu vůni, obličeji mladistvý vzhled a zahání těžké sny. Proto se anýzem také naplňovali bylinkové polštáře pro dobré spaní.
Anýz má antiseptické (ničí choroboplodné mikroby, protihnilobný) a antiparazitické vlastnosti. Osvědčil se proti zákožce svrabové a proti vším (směs anýzového a rozmarýnového oleje). Působí proti plynatosti a zklidňuje zažívací ústrojí. Podává se při zánětech horních cest dýchacích. Povzbuzuje sekreci mléčných žláz – podporuje tvorbu mateřského mléka. Vdechování kouře z doutnajícího anýzu pomáhá proti bolestem hlavy.
Anýz je rostlinou vzduchu, mysli a myšlení, usměrňuje hlubší sebeuvědomění. Používal se při rituálech, kdy bylo třeba získat vzkazy od bohů. Osoba chystající se věštit vždy použila anýzovou lázeň, nebo se před rituálem pomazala anýzovým olejem a vypila šálek anýzového čaje. Takto byla vhodně naladěna na věštění.

JITROCEL KOPINATÝ – Plantago lanceolata

Jeho léčivé účinky znali už antičtí lékaři a léčitelé. Také se o něm zmiňují prameny čínské medicíny i indické ajurvédy.
Jeho účinky jsou protizánětlivé, spasmolitické (uvolňují křeče hladkého svalstva), protibakteriální. Jitrocelové listy se používají ve formě čajů, sirupů či kapek při kašli, chronickém kataru průdušek, při poruchách trávení provázené zácpou. Šťáva léčí oční záněty. Po bodnutí hmyzem jej rozetřete mezi prsty a přiložte na vpich.
Jitrocelová mast je vhodná na otoky a spáleniny. Semeno jitrocele se odpradávna používalo proti tvorbě žlučových kamenů v dávce 8 gramů denně. Při zácpě polykáme 10 celých semen. Obsahují totiž velké množství slizu, rychle bobtnají, takže jsou hladká a měkká a tím pádem jsou neškodným a účinným projímadlem.
Rozemnuté listy přikládané na obličej chladí a dezinfikují pleť. Rozmačkané listy se přikládají na bércové vředy, které se po nich dobře hojí.

Typ:
Jitrocelový sirup

Do zavařovací sklenice vrstvíme listy jitrocele a třtinového cukru na sebe. Necháme přes noc slehnout a druhý den doplníme až po hrdlo. Vrstva pod víčkem je vždy cukr. Necháme stát 3 týdny v temnu a poté přecedíme do sklenic a uchováme v chladu.

OSTROPESTŘEC MARIÁNSKÝ – Sylibum marianum

Starořecký lékař Dioskoridés doporučoval semeno ostropestřce proti hadímu uštknutí. Římský přírodní léčitel Plinius napsal, že šťáva z rostliny podporuje odtok žluči. Britský bylinář 17.století Nicholas Culpeper jej doporučoval při žloutence, projevující se žloutnutím kůže a bělma očí. Homeopaté používají mikrodávky této byliny při poruchách jater, žlučových kamenech a křečových žilách. V roce 1968 izolovali němečtí vědci ze semen ostropestřce tři látky mající ochranný vliv na játra: silibinin, silidianin a silikristin – souhrnně sylimarin. Obsah sylimarinu ve zralých semenech je 4-6%.

Ostropestřec se užívá hlavně při všech chorobách jater (cirhóza, alkoholismus, žloutenka). Při nejrůznějších otravách – intoxikace alkoholem, drogy, průmyslové jedy či houby.
Urychluje regeneraci jaterní tkáně, ovlivňuje tvorbu žluči a tím i celou látkovou výměnu. Může pomoci u endometriózy (nejčastější příčina ženské neplodnosti) tím, že pomáhá zpracovat játrům ženský pohlavní hormon estrogen.
Zevně zklidňuje záněty, a může zpomalovat množení kožních buněk při psoriáze (lupénce).

Typ:

Čaj z ostropestřce

1 čajovou lžičku rozdrcených semen přelijeme 250 ml vroucí vody, louhujeme 15 minut. Scedíme a pijeme teplý po malých doušcích ráno na lačný žaludek, půl hodiny před obědem a večer před spaním. Tuto ozdravnou kůru dodržujeme pravidelně po dobu 3-4 týdnů, aby měla správný účinek.

BRUTNÁK LÉKAŘSKÝ – Borago officinalis

Byl jednou z magických bylin Keltů. Jeho rodové jméno znamená odvaha, statečnost. Jedno úsloví říká: „Zahrada bez brutnáku je jako srdce bez chrabrosti.“
Brutnák umožňuje koncentraci psychických sil, povzbuzuje k odvaze a zvyšuje fyzickou sílu. Je vhodný při stresu, pomáhá při regeneraci nadledvinek a kůže. Obnovuje žlázy s vnitřní sekrecí, které vylučují adrenalin. Zvlášť vhodný pro ty, kteří delší dobu brali steroidy.
Podporuje tělo v rekonvalescenci, povzbuzuje tvorbu mateřského mléka. Listy mají vysoký obsah minerálů.
Květy a listy svařené ve víně pomáhají zvyšovat schopnost zvládat stresové situace. Je to bylina radosti a veselosti, čímž naplňuje naše srdce.
Takže brutnáku pijte co hrdlo ráčí a podávejte jej všem ve svém okolí…třeba se z nás stane veselý a radostný národ. 🙂

YZOP LÉKAŘSKÝ – Hyssopus officinalis

 

Je vhodný při studiu a zvýšené duševní námaze. Chrání nás před nervovou vyčerpaností. Díky svým antiseptickým vlastnostem je skvělý jako kloktadlo při zánětech v krku a ústech. Uvolňuje kašel, podporuje trávení a snižuje potivost.

Doporučuje se také při nadměrné činnosti endokrinních žláz neboli  žláz s vnitřní sekrecí ( což jsou orgány, které vytvářejí hormony a uvolňují je přímo do krve). Jsou to tyto orgány – hypofýza, epifýza, štítná žláza, příštitná tělíska, nadledvinky, slinivka břišní, pohlavní hormony. Jsou úzce spjaty s čakrami – viz. čakrové rozjímání.

Zevně se užívá formou obkladů při ekzémech, pohmožděninách a na nehojící se rány. Yzopový olej se používá k masáži ochrnutých končetin a páteře po náhlých příhodách mozkových. Patří mezi byliny očisty.

Typ :

Koření

– rozemelete sušenou bylinu na prášek a používáte ji buď samotně nebo jako směs se saturejkou, šalvějí a tymiánem.
Yzopové víno

– jeho krásné, plné fialkové či modrofialkové květy seberete v době květu (cca konec července, srpna) a vložíte do bílého či červeného vína, macerujete 14 dní a pak popíjíte. Výborné použití tohoto vína je při úplňkovém rituálu spojeném s tancem, zpěvem a spánkem pod širým nebem.

ZEMĚŽLUČ LÉKAŘSKÁ – Centaurium erythraea


Chcete získat počáteční kontakt s duší bylin? Tato jemná, oku lahodící bylina se pije jako zasvěcující nápoj nových bylinkářů. Skrz ni můžete navázat duchovní kontakt s patronem herbalistů Cheirónem. Naučí vás vnímat byliny v celé své podstatě.

V mytologii symbolizuje vyrovnání prvotních, živočišných instinktů člověka s jeho intelektem a spirituálními touhami.
Její růžová jemnost je v přímém kontrastu s její hořko-trpkou a zároveň sladce hladivou( hlavně pod jazykem) chutí. Je posilující bylinou pro žaludek, žlučník a peristaltiku (pohyb) střev.  Upravuje metabolismus. Výborná na povzbuzení chuti k jídlu, zvlášť pro ty, kteří chuť k jídlu i k životu ztratili.

Typ:

Prášek ze zeměžluče

Sušenou rostlinu rozdrtíme a přesejeme přes sítko. Na „špičku nože“ prášku smícháme s medem a užíváme 3 x denně před jídlem při obtížném zažívání a pro povzbuzení chuti k jídlu.

RYBÍZ ČERNÝ – Ribes nigrum

Podle některých pramenů je o něm první zmínka ze 16.století od německého lékaře Petra Foresta, který poukázal na jeho léčivou moc.
Nálev z listů černého rybízu se používá k podpoře metabolismu, pro posílení činnosti srdce, při zánětech močových cest, revmatismu, při průjmech. Mají močopudné vlastnosti, vyplavují z těla soli. Nejúčinnější je nálev připravená z listů trhaných do letního slunovratu. Plody mají stejné užití jako listy. Šťáva z plodů zvyšuje pružnost cév díky svému obsahu vitamínů. Dvě sklenice šťávy denně posilují odolnost organismu proti virové a bakteriální infekci.
V kombinaci s ,ostružiníkem a maliníkem si připravíte naprosto úžasný letní osvěžující nápoj, který nejenže zchladí, ale hlavně napomůže proti otokům z přílišného tepla.

Typ:
Likér z černého rybízu

1 kg černého rybízu, 700 g třtinového cukru, 1 litr pálenky(slivovice, vodka, gin..), kousek skořice, hřebíček, 20 listů černého rybízu
Na dno větší zavařovací sklenice dáme listy rybízu, které jsme promnuli mezi prsty. Na ně dáme hřebíček, skořici a kuličky černého rybízu, zasypeme cukrem, zalejeme pálenkou a uzavřeme. Necháme macerovat cca 6-8 týdnů v teplé místnosti. Před slitím kuličky rybízu rozmačkáme, necháme ještě den macerovat a pak přepasírujeme do čistých, suchých lahví. Mňam!