ANÝZ VONNÝ – Pimpinella anisum

 
Do Evropy přivezli anýz Římané. Traduje se o něm, že působí jako afrodiziakum. Jako koření se přidával do svatebního koláče. Gaius Plinius starší ve své „Encyklopedii věd“ píše, že anýz dává dechu vůni, obličeji mladistvý vzhled a zahání těžké sny. Proto se anýzem také naplňovali bylinkové polštáře pro dobré spaní.
Anýz má antiseptické (ničí choroboplodné mikroby, protihnilobný) a antiparazitické vlastnosti. Osvědčil se proti zákožce svrabové a proti vším (směs anýzového a rozmarýnového oleje). Působí proti plynatosti a zklidňuje zažívací ústrojí. Podává se při zánětech horních cest dýchacích. Povzbuzuje sekreci mléčných žláz – podporuje tvorbu mateřského mléka. Vdechování kouře z doutnajícího anýzu pomáhá proti bolestem hlavy.
Anýz je rostlinou vzduchu, mysli a myšlení, usměrňuje hlubší sebeuvědomění. Používal se při rituálech, kdy bylo třeba získat vzkazy od bohů. Osoba chystající se věštit vždy použila anýzovou lázeň, nebo se před rituálem pomazala anýzovým olejem a vypila šálek anýzového čaje. Takto byla vhodně naladěna na věštění.

Autor

Renáta Jahodová

Jsem ta co hledá příčiny, souvislosti a možnosti uzdravení celku. :)

Napsat komentář