LÍSKA OBECNÁ

 

     

UCHOP SVŮJ ŽIVOT DO OBOU DLANÍ
VĚŘ SI A SKOČ
Slova, která provázejí lískový strom. Keltové lísku považovali za strom moudrosti, je to jeden z devíti posvátných stromů. Kdo jí lískové ořechy, údajně od nich získá moudrost. Jako rostlina přináší zdravou míru bezstarostnosti, spontánnosti a především hravosti. Vyžaduje po nás pohled do vlastního nitra, abychom se nalezli a otevřeli všechny naše smysly kouzlu okamžiku a zázrakům světa. Moudrost jednoduchosti nám bude vlastní. Díky svému hravému zacházení se vším co nás potká, budeme spontánní a pružní.
Všechno výše zmíněné  nám umožňuje v tichu pohlédnout do svého vlastního nitra, na svůj život, zbavit se nánosů balastu a každodennosti a rozloučit se s tím, co nám už neslouží a neprospívá. Pohlédnout na sebe a poznat kdo jsme. A huráá.. konečně jít dál.

HLOH OBECNÝ

         

Naplnění tvé lásky je připraveno právě pro tebe a ty o ně usiluješ jako o živou vodu.
Posvátná svatba se zjevuje na horizontu.
Nehledej však nic ve vnějším světě, co bys nemohl probudit i ve svém nitru.

Anděl hlohu přichází z dokonalé jednoty bytí. Veškeré protiklady jsou zrušeny a to, co pojmenováváme jako „mužské“ a „ženské“ se nachází v nejhlubší mystické směsi a současně ve stavu největší extáze. Jeho ztělesnění se ukazuje i mimo jiné v tom, že květy tohoto májového stromu jsou oboupohlavní.
Hloh je důkladný a neodkladný. Poskytuje hnízdiště. Ochraňuje pole, louky, posvátné lidské statky a chrání místa, na nichž hledáme prostřednictvím obřadu a modlitby soulad s jednotou života.
Mystická stezka ti leží u nohou a ty jsi zván, abys na ni vstoupil a přišel blíž. Mystérium jež je dokonáno v hlohovém chrámu, je mystériem posvátné svatby v alchymistickém smyslu: skutečná láska a partnerství.
Podpora, soucit a jemnost, to jsou dary, které umožňuje hloh přinášet každému. Z nich se vyvíjí ochrana a stabilita, zdvořilost a věrnost.
Bez síly hlohu přichází odcizení a lhostejnost, jakož i nespolehlivost, odmítavost, nevěra a podvod.

BUK LESNÍ

       

Když dbáme na své srdce, získáme prostor pro důvěru k novému růstu.
Vzpomínky přinášejí moudrost.
Učíme se v budoucnosti z minulých událostí.
Duch vítězí nad časem.

Buk je ochráncem a archivářem vzpomínek. Jeho rádcem a učitelem je samotný Saturn, strážce prahu. Zvládnutí minulosti, dosahujeme velmi mocné přítomnosti. Buk je připraven poskytnout ti prostor, aby ses mohl podílet na jeho cílevědomosti, soustředěnosti, intenzitě a životní síle. Chrání, opatruje, živí a brání. Představuje spolehlivost, zodpovědnost a přímo rytířskou čest. (proto ho tak miluji 🙂 )
Je patronem krasopisu, chrání cenné dary knih, aby byly k dispozici všem. Jeho velká intenzita a síla soustředěnosti a sdružování z něj dělá velmi dobrého spojence pro zkoušky, interview, různá shromáždění. Buk ochlazuje horkokrevného ducha.
Bez požehnání buku trpíme rozptýleností, nepozorností a zapomnětlivostí. Ztrácíme orientaci jako list ve větru a snadno ztratíme svou soustředěnost. Život začne být nemastný, neslaný, prostě fádní.

KORUNNÍ ČAKRA – Volný let

Zakořeň se pevně v zemi,
pozvi svého průvodce.
Otevři své všechny vjemy,
do nebe ať povzneseny
stoupají jak volný pták,
vystoupají nad nebesa,
tam kde všechna srdce plesaj
tam, kde je náš bezetlak.

Nehloubej, jen prostě buď,
nepřej si a nic nesuď.
Otevřen buď ve svém bytí,
prožívej a cti své žití!
Jsi pánem světa pouze svého.
Jsi nádobou, co pozvedne mysl tvoji velejemnou,
jež plnit bude ode dne.
To dno a prázdnota mají svůj smysl,
jsou součást života a rozvíjí mysl.
Otevírají kanál, co proudí skrze tebe
z všemocného vesmíru a země, co má nebe.

Ty číši svou či pohár měj
poloprázdný stále,
ať dolévat ti mohou
a vnímáš vše, co stálé.
Co v pohybu při nádechu a výdechu
promění se ve vteřině
na pouhou jednu částici,
pak skončí v domovině.
V domovině, ze které přicházíme na Zemi,
ať zkusíme a prožijeme, jak duše najde zázemí.

Ať marní jsme či marniví,
hraví, šťastní, bláznivý.
Ať strachem, děsem, pitomostí
nebo také lidskou zlostí,
vším tím, co potřebujeme prožít,
můžeme pak v pravý čas do koruny vložit.
Ta koruna je jasná, zářivá a celá,
otevřená, vítající, probuzená zcela.
Nechť bytost bytosti je láskou propojena!

ČAKRA TŘETÍHO OKA – VIDÍM..?

Vidím. Jsem vidina?
Ne, je to hlubina, báječný svět.
Svět mého nevědomí. Skutečný svět?
Intuice, co chceš více? Pochopení pro tisíce?
Není třeba, není proč, pochop sebe a hned skoč.
Nečekej na rozbřesk ranní, nečekej na holedbání.
Cítíš-li tu sílu vnitřní, naplň se jí po okraj,
a pak jako ranní mlha, nech ji volně vznášeti,
jakmile ta poodstoupí, zříš ten zázrak mezi světy.

Otevři se intuici, své hluboké moudrosti.
Dovol si být klidně jiný, jít svou cestou vinoucí.
Vinoucí se k mnoha světům, k lásce, dobrotě a cti,
až uvidíš bílou tečku, tak se můžeš povznésti.
Povzneseš se.
Kdo ví kam?
Cože?
Já snad utíkám?
Před čím?
Před sebou samým?
Před vnitřním světem, co bere mě v dáli?
Co ukáže mi vše, co vidět je nutné.

Je ticho, je světlo, je prázdno i slast,
Je barva, je předmět, je sluneční jas.
Je láska, je dobro, je zlo, co se tváří,
jak kozel, jenž nedostal, o co se sváří.

Já vidím a vnímám, co jinému nelze.
Vždyť každý z nás cítí, jak třetí oko vře.
Jak otvírá se, mluví k nám a snaží se nás vést,
já s radostí se otvírám a nechám se jím nést.

Miluji, a jsem všemocné lásce otevřena.
Ach miluji se a miluji tě a miluji všechna léna.
Tam hluboko jsem otevřená a bdím nad všemi světy,
v nekonečnosti času a drobnolistými květy.

 

 

(použit obraz p. ŠVECOVÉ)

KOŘENOVÁ ČAKRA – KOŘEN

Jsem kořen co v hlíně a zemi je vnořen.
Jsem ten co sílu má a není viděn.
Jsem silný a rozrostlý ve spojení se všemi,
co pod hlínou tmavou, kyprou a voňavou nazývá se podzemí.

Z té síly a propojení já vyživuji tebe,
jež z počátku a zplození ocitneš se na zemi, kde modré je nebe.
Jak spektra barev kolem nás jsou všechny barvy v Tobě.

Jsem červenou a základem,
co instinktem Tě vede,
pamatuj, že zradit můžeš hlavně sebe.

Já připevním Tě k zemi,
ať sílu svou máš jistou,
ať mužem jsi či ženou,
vždy najdeš svoje místo.

Jsem základ, jsem muž, jsem žena,
jsme jedním,
jsem informací plný
a mluvím s vámi všemi.
Stačí jedna myšlenka,
informace cenná,
tu já ihned bez meškání do kořene vstřebám.
Pak ji jako telegraf postupuji dál,
spojíme se v celek a najdeme Svatý grál.

Jsem brána co je otevřená,
branou času prostoupená,
skrz ni pronikám do hlubin
a pak naplním Tvůj klín.
Nech mě proudit, nech mě téci,
jsem energií základní,
provázím Tě každým krokem,
jsem Tvým bratrem, ne Tvým sokem
až do konce Tvých dní.

Jsem energie nádherná,
já narovnám ti ramena
a uvidíš, co vidět máš,
skrz kořen můj to rozpoznáš.

SAKRÁLNÍ ČAKRA – ROZKOŠNÁ

Jsem Země, jsem matka, co v lůně vás měla,
výživu, lásku a něhu vám dala.
Jsem rozkoší plná a lůno voňavé,
otevřené dokořán touze drásavé.

Jsem žena, jsem paní, jsem síly plná,
jsem dítě i dívka, co stále dumá.
Nad silou a plodností, nad krví co ukrývám,
v měsíci skrytém či plném, pak z lůna pozbývám.

Jak Luna i já jsem temná i zářící,
jak žena ve mně šťastná i plačící.
Jsem květ, který z poupěte klube se postupně,
nádherně rozkvete a do moudrosti vpluje.

Jsem oheň i voda, země i vzduch,
jsem nápadů plná a ty jsi můj druh.
Já k Tobě se obracím, otvírám a žhnu,
ztrácíme se v oblacích vesmírného snu.

Ta síla, to spojení, energie čistá,
vede nás po cestě, co není nikdy jistá.
Pouze když otevřeš všechny své vjemy,
já se hned proměním v nebe na zemi!

ČAKROVÉ ROZJÍMÁNÍ – Solar plexus

Jsem slunce, co přichází po cestě k Tobě,
svítí i v nesnázích,
vždyť září v Tobě!
Ty jsi to slunce, co ukryté v duši,
sídlí ti pod srdcem,
kde trávit se musí.
Pupík ten středem celého těla,
záře zde sídlí
a hodnota Tvá celá.
Jak sebe hodnotíš,
takový jas cítíš,
pokud jsi odpojen,
jen v obavách se plížíš.
Obavy nech stranou,
rozsviť slunce v sobě,
bez obav a bolu
srovnej páteř rovně.
Nahlédni teď do sebe,
poznej vlastní hodnotu,
poznej tu svou milou a nejsladší dobrotu.
Nevstřebávej z ostatních jejich vlastní neduhy,
záleží jen na Tobě,
jak pochopíš osudy.
Sladká vůně esencí,
co zásobuje stále,
prostor Tvého středu,
velebí jak krále.
Buď králem, který sjednotí,
Tvůj klid a tvorbu v Tobě,
v důvěře se uvolni
a žij na Zemi hojně.

KORUNNÍ ČAKRA – SAHASRÁRA

 

Znamená tisícerý. Se svou konstitucí a účinky se od ostatních čaker liší. Když kundaliní dospěje na tuto úroveň, nepatří již do sféry lidského vědomí, neboť je čistě božskou. Je to lotos s tisíci plátky, které vede k věčnému, nekonečnému a nejvyššímu bytí. Zde přebývá čisté vědomí. Vědomí sebe sama.
Řídí nervovou soustavu a mozek a je propojena s epifýzou (šišinka – nadvěsek mozkový), která ovlivňuje vnitřní hodiny našeho těla.
Je to pojítko mezi tělem a duší. Při otevírání této čakry nás začíná přitahovat vše, co souvisí s mystikou, okultismem, spiritualitou a vnitřním poznáním. Zpřístupňuje se nám podvědomá i nevědomá mysl.
Nachází se nad temenem hlavy. Obklopuje naše astrální tělo. Meridiány – dráha přední a zadní, dráha močového měchýře.

Barva – bílá, světle fialová
Éterické oleje – cedr, santal, skořice, kadidlo
Kámen – ametyst, křišťál

ČAKRA TŘETÍHO OKA – ADŽNÁ

V sanskrtu znamená poznat nebo ovládat. Je centrem intuice, která je přenášena do nižších čaker a do mysli. Proto se adžná čakře říká také třetí oko nebo intuitivní oko. Je prostředníkem mezi nejvyšším vědomím, egem a mezi vyššími a instinktivními mozkovými funkcemi. Pokud je v rovnováze, přestáváme lpět na materiálním vlastnictví a bát se smrti. Probouzí naše vyšší duchovní schopnosti a obdaří nás telepatií, jasnozřivostí, jasnoslyšením. Učíme se převzít odpovědnost za své činy a uvědomíme si své silné a slabé stránky.
V této čakře dochází k nebeskému spojení slunce a měsíce, mysli a těla, jímž se otevírá třetí oko a vytváří šestý smysl. Velký důraz se klade na postupné otevírání čakry. Otevření adžná čakry bez schopnosti vědomě ovládat nižší čakry může vést k různým druhům dezorientace.
Nachází se na čele mezi obočím. Řadí se k ní z orgánů hypofýza (podvěsek mozkový) – hlavní žláza, která zajišťuje rovnováhu celého žlázového systému v těle. Dále mozek, oči, uši, nos, nervový systém. Meridiány – dráha močového měchýře a žaludku.

Tón – óm
Barva – indigová modř
Éterické oleje – jasmín, rozmarýna, levandule
Kámen – lapis lazuli, indigově modrý safír
Živel – éter